Havel – proměna divadelního dramatika ve světového státníka

Celovečerní film

Havel režiséra Slávka Horáka se zaměřil na období života Václava Havla před sametovou revolucí. Ukazuje ho jako inteligentního, společenského člověka, který se rád pohyboval mezi lidmi, bavil se a obdivoval krásné ženy. Zároveň mu do jeho celkem pohodového života začal čím dál neodbytněji zasahovat jeho smysl pro spravedlnost. Intenzivněji si všímal rozporu mezi formálním právem a ve společnosti narůstajícími nesvobodami, nemožností vyjádřit svůj názor. Jeho činnost nabývá nebezpečně politický rozměr, když se rozhodne sepsat a zveřejnit historicky důležitý manifest nazvaný Charta 77.

Portrét státníka nečekejte

Scénář k filmu vznikal tři roky, řada dramatických momentů vychází z faktů, jiné už ale vznikly v autorské licenci. „Havel je hraný film, ne učebnice. Jak říkají všichni velcí vypravěči – ‚Nikdy nenechte stát fakta v cestě dobrému příběhu‘,“ zdůrazňuje režisér Horák, jenž je společně s Rudolfem Suchánkem i autorem scénáře.

Postavy ve filmu jsou jen zřídka nazývány jmény, přesto si většinou lze díky podobě se skutečnými osobami dovodit, o koho jde. Výjimkami jsou, kromě Havla (Viktor Dvořák), jeho manželka Olga (Anna Geislerová), kamarád Pavel Landovský (Martin Hofman) a tehdejší tajemník KSČ Alexander Dubček.

Havel a jeho vývoj

Viktoru Dvořákovi připadl neobyčejně nevděčný a riskantní úkol ztvárnit na plátně bezesporu nejvýraznější postavu našich novodobých dějin a následně prvního českého prezidenta. A je třeba uznat, že Viktor Dvořák si ostudu neuřízl a s touto rolí se popral se ctí. Jeho Havel má srozumitelný a uvěřitelný vývoj. Od dramatika a věčně o všem přemýšlejícího ironického, byť empatického intelektuála, přes člověka, který si dává do souvislostí absurdní poměry tehdejšího politického a společenského života v bolševickém Československu, až po nekompromisní aktivistickou rovinu, po níž se Havel rozhodl vykročit a neuhnout ani za cenu uvěznění. Jen to Dvořákovo ráčkování by nemělo být v případě celoživotní řečové vady tak nejisté.

Realita nebo divadlo?

Příjemně překvapila Anna Geislerová jako Olga Havlová a vynikající Martin Hofmann v roli Pavla Landovského. Nějak jsem si je neuměl představit, ale oba předvedli naprosto poctivý a přesvědčivý výkon. Naopak mi nevyhovoval systém neodbytného luštění, kdo je kdo. Často rušivě odvádí od hlavní dějové linky. První část filmu se odvíjí až příliš pomalu, později však děj nabere trochu tempo. Skvěle působí režijní nápad plynulého prolamování se reality s divadlem.

Zklamáním je, že film nepřináší o Havlovi nic nového, čím by jeho obraz doplnil, upřesnil nebo rozšířil. Klišé, jak na chalupě donesl policajtům, kteří ho hlídali, čaj, zná snad každý. Že do pivovaru jezdil koulet sudy mercedesem, vědí také všichni. Celkově šlo z tématu vytěžit mnohem víc, ale na druhou stranu snímek Havel nijak neurazí ani nekazí pověst našeho prvního porevolučního prezidenta. Není ani jisté, komu je film určen. Starší generace bude nejspíš zklamaná, že se nic nového nedozvěděla. A mládež bude Havel zajímat? Uvidíme…

6,5/10

JJ

Havel (Česko, 2020)

žánr: drama, životopisný

režie: Slávek Horák

scénář: Slávek Horák, Rudolf Suchánek

kamera: Jan Šťastný

hudba: Petr Malásek

hrají: Viktor Dvořák, Anna Geislerová, Martin Hofmann, Stanislav Majer, Barbora Seidlová, Jiří Bartoška, Adrian Jastraban, Pavel Reh, Ján Bavala, Michal Isteník

délka: 105 minut

O dalších zajímavých filmech z naší revoluční historie si můžete přečíst zde a zde.

Viktor Dvořák jako Václav Havel

Martin Hofmann jako Pavel Landovský.

Martin Hofmann a Viktor Dvořák.

Na koncertu Plastic People.