Je to jen konec světa, ale natočený Xavierem Dolanem

Je to jen konec světa, ale natočený Xavierem Dolanem

Úspěšný divadelní dramatik Louis se vrací

do venkovského domu ke své rodině. Před dvanácti lety odjel do města, a od té doby se s nimi neviděl. Ani oni ho ve městě nenavštívili. Nikdy si však nezapomněli popřát k narozeninám. Nyní se třicetiletý Louis (Gaspard Ulliel) vrátil, aby jim řekl, že je nevyléčitelně nemocný, a rád by s nimi strávil poslední dny svého života. Ve filmu Je to jen konec světa jeho nejbližší tvoří pouze matka, sestra a starší bratr s manželkou.

Je to jen konec světa

Louis chápe čím dál méně, co se kolem něj odehrává.

Ocitneme se uprostřed podivuhodné rodiny. Louis, zvyklý na život ve městě, by se o nich po dlouhém odloučení chtěl co nejvíc dozvědět. Očekával, že i oni se budou zajímat, jak se mu žije. Prakticky ho však nepustí ke slovu. S údivem sleduje osamocené, solitérní bytosti s vykolejenými a zakonzervovanými životy, plnými smutku, zášti a zloby. Nikdo neposlouchá, co říkají ostatní, a je jim to jedno. Navzájem se nenávidí, ale odejít měl před lety sílu jen Louis. Dobře udělal.

Je to jen konec světa

Předloha Je to jen konec světa a filmová podoba

Celý film se odehraje během jediného odpoledne. Je natočen podle úspěšné stejnojmenné divadelní hry Jeana-Luca Lagarceho z roku 1990. Pro teprve sedmadvacetiletého kanadského režiséra Xaviera Dolana je film už jeho šestým celovečerním snímkem. Talentovanému Dolanovi se podařilo zachovat zvláštní způsob mluvy nervózních, bojácných postav. Vypadají, že plavou jak o život v rozbouřeném moři slov, překotně se opakují, chvílemi vypadají, jako kdyby jim bylo jedno, co říkají. Ani si neuvědomují, nakolik ostatní zraňují. Pořád jen mluví a mluví, nesnesitelně a bez přestání, přitom spolu skoro vůbec nekomunikují. Louisovi se jejich hermeticky uzavřený svět vzdaluje každou minutou. Dolan jakousi pro něho typickou zvláštní, přízračnou poetikou dokázal skvěle vybarvit okoralou zoufalost jednotlivých členů rodiny. A zobrazit nejen neschopnost komunikovat, ale především obludně neutěšenou rodinnou klaustrofobii, ze které pro většinu z nich nikdy nebude úniku.

Díky Xavieru Dolanovi, zajímavé předloze a vesměs hvězdnému obsazení vznikl mimořádný film, který stojí za vidění. Snímek navíc získal Velkou cenu poroty na letošním festivalu v Cannes, což je na této akci druhé nejvyšší ocenění.

7,5/10

JJ

Je to jen konec světa (Juste la fin du monde, Kanada/Francie, 2016)

předloha: Jean-Luc Lagarce (divadelní hra)

žánr: drama

režie: Xavier Dolan

scénář: Xavier Dolan, Jean-Luc Lagarce

kamera: André Turpin

hudba: Gabriel Yared

hrají: Gaspard Ulliel, Nathalie Baye, Vincent Cassel, Marion Cotillard, Léa Seydoux, Arthur Couillard, Stephan Dubeau

délka: 95 minut

Je to jen konec světa

Gaspard Ulliel jako Louis

Je to jen konec světa

Léa Seydoux představuje Louisovu sestru Suzanne

juste-la-fin-du-monde

Agresivní slaboch Louisův starší bratr Antoine v podání Vincenta Cassela se svou hodnou, ale trapně slepičí manželkou.

www.aerofilms.cz/filmy/304-Je-to-jen-konec-sveta/

Další příspěvky
Favoritka – historické drama plné intrik a černého humoru
Favoritka – historické drama plné intrik a černého humoru
Na královském dvoře nešťastné a slabé britské panovnice Anny Stuartovny dochází ke každodennímu boji o její vrtkavou přízeň. Na začátku...
Skleněný na plátně a zklamaní diváci v hledišti
Skleněný na plátně a zklamaní diváci v hledišti
Patrně si ještě vybavíte dva roky starý výborný Shyamalanův snímek Rozpolcený s Jamesem McAvoyem v hlavní roli. Muže s poruchou...
Kursk – tragédie jaderné ponorky znovu ožívá ve filmu
Kursk – tragédie jaderné ponorky znovu ožívá ve filmu
Před osmnácti lety došlo na palubě největší ruské jaderné ponorky při vojenském cvičení k výbuchu. Více jak stopadesátimetrový kolos klesl...