Začneme tentokrát tím, jak fabuli příběhu popisuje text distributora, mimochodem velmi vtipně: “Kdo se nikdy nebál, že ho odnese čert, ten ať hodí vánoční ozdobou. A to jste přitom nenarazili na nejstrašlivějšího z pekelníků, nepotkal vás Krampus. Temný protipól všech vlídných symbolů údajně nejkrásnějších svátků v roce dokáže spolehlivě vyděsit nejen děti, ale i nevěřící dospělé. K tomu, aby se vám zjevil a strčil vás do pytle, přitom stačí tak děsivě málo.
Puberťák Max žije v obyčejné rodině, kde jsou vztahy a emoce jako na houpačce, tedy chvíli nahoře, chvíli dole. Aktuálně jsou u bodu mrazu, protože se blíží poněkud vypjaté období vánoční nadílky, a navíc na svátky dorazila rodina máminy (Toni Collette) sestry (Alison Tollman), která patří k trochu jinému civilizačnímu okruhu, diplomaticky řečeno. Místo klidu a míru proto v téhle rodině vypukne peklo, na což Max velmi nešťastně reaguje prohlášením, že by Vánoce nejraději zrušil. V tu chvíli začne venku zuřit sněhová vánice, po které už nic nebude, jako dřív. Nejen, že přestane jít elektřina, a nedá se nikam dovolat. Za okny jejich domu se začnou zjevovat děsivé stíny, které získávají čím dál děsivější kontury. Krampus vytáhl v čele armády monster potrestat ty, kteří zavrhli Vánoce. Místo svařáku začne téct krev. A nikdo netuší, jak to zastavit.
„Vždycky jsem chtěl natočit hororový vánoční film,“ říká režisér Michael Dougherty. „Ne, že bych neměl rád kladné emoce, které jsou se svátky spojené, a všechny ty klasické filmy a pohádky se šťastnými konci. Řada lidí ale tvrdí, že Vánoce jsou peklo, tak jsem chtěl udělat něco i pro ně,“ dodává. Snad si ho za ta slova neodnese Krampus.”
Přestože se u tohoto filmu, který by měl být částečně i komedií zrovna moc nenařehtáte (tu a tam i ano), nelze mu upřít, že je velice dobře natočený, obsahuje spoustu efektních triků, znamenité herecké výkony (zejména Toni Collette), děj má spád, i když občas je docela náročné si udržet přehled, proč která postava zmizela nebo se znovu “záhadně” objevila. Postava Krampuse mi přišla tak nějak ošizená, z tohoto netvora šlo vytěžit nepochybně mnohem víc, přidělit mu větší moc a autoritu by o to víc umocnilo vyznění v závěru.
Bohužel nepříliš zdařilé jsou místy titulky (Petr Zenkl). Když se jedna z postav chystá pochválit svého psa, resp. fenu, řekne anglicky „hodná holka”, v titulcích se však překvapivě dočteme několik krátkých slov, jejichž analýza smyslu jako celku, by asi potřebovala delší uvažování. Překládat amerického Santu jako Mikuláše je v kontextu s našimi evropskými tradicemi poněkud zavádějící. A do třetice, po usednutí za volant náklaďáku slyšíme dotyčnou postavu nadávat, že neumí jezdit s ručním řazením. A objeví se titulek: „My máme doma hybridní.” To je asi jako když řeknete šli dva, a prostřední nesl hrábě. Zkrátka, druh spalovací pohonné jednotky automobilu, tedy motoru vnětového nebo zážehového, a jeho případná hybridní kombinace s elektromotorem, nemá co do činění s tím, jestli je ve vozidle převodovka manuální nebo automatická. Motor a převodovka jsou dva rozdílné, samostatné agregáty.
Nicméně důležité výsledné poselství, vyplývající ze závěru filmu, že kdo ztratí naději, úctu k lidem a tradicím, vlastně už nemá kam jít, je zřetelně hlavní, a v podstatě jedinou pointou filmu, který stojí za vidění.
5/10
JJ
Krampus: Táhni k čertu (Krampus, USA, 2015)
žánr: horor/komedie
režie: Michael Dougherty
scénář: Todd Casey, Michael Dougherty
hudba: John Ottman
kamera: Jules O´Loughlin
hrají: Toni Collette, Alison Tollman, Adam Scott, David Koechner
délka: 96 minut