kterému lhali, i když v dobré víře. Jenže lež má krátké nohy a prozření nebývá příjemné. Jedenáctiletý Jakub (Jindřich Skokan) žil v neúplné rodině. Otec (Martin Finger) je opustil, a tak maminka (Petra Špalková) Jakubovi vymyslela příběh, že táta je námořníkem na švédské zaoceánské lodi. Jakub však náhodou zjistí, že ve skutečnosti žije na stejném sídlišti a rozhodne se k němu jít na krátko bydlet. Postupně Jakub, jeho maminka i tatínek včetně sestry Pavlíny (Julia Issa) přicházejí na to, že život je úplně jiný, než si mysleli.
Scénář napsala Petra Soukupová podle své vlastní úspěšné knihy Zmizet. Režie se zhostil herec a divadelní režisér Jakub Šmíd.
Příběh se zabývá velmi intimním nahlédnutím do života členů jedné neúplné rodiny. Navzájem se nechápou, nesnaží se jeden druhému porozumět. Čím víc se uzavírají do svého světa, tím víc se vzájemně vzdalují. Jsme svědky takřka beckettovské neschopnosti převzít zodpovědnost za vlastní osud.
Na rozdíl od předlohy, ve které se děj odehrává ve velkém, kultivovaném městě, byl film natočen v obludně depresivních reáliích špinavého, okrajového sídliště. Konkrétně se točilo v Ústí nad Labem, Děčíně a Kralupech nad Vltavou, a to ve velmi zanedbaných lokacích.
Tím, že se tvůrci vynasnažili zmnohonásobit pocit tísně a deprese, bohužel rozostřili pohled na jednotlivé postavy. Zmátli diváka, protože ten především vidí, že v takovém prostředí by se správně nevyvíjel snad nikdo. Což nebylo třeba, smutná vykořeněnost malého Jakuba, ale i ostatních, je dostatečně trýznivá i bez toho. A především má zcela jiné důvody. Takto jsou jen nadbytečně zdvojeny výrazové protředky pro vysvětlení téhož. V sémantice se tento stylistický útvar nazývá pleonasmus.
Další otázkou je, jestli bylo třeba na závěr vše vysvětlit divákům tak polopaticky, ale nebojte, víc neprozradím.
Je třeba pochválit nápaditou kameru, které se ujal Vidu Gunaratna, původem ze Srí Lanky, od roku 1990 žijící v Česku. Jeho reportážní přístup a syrová, bezohledná snaha nahlédnout detailně pod pokličku jednání a myšlení postav dodává filmu potřebnou dynamiku a napětí. Na druhou stranu režie měla zvážit délku záběrů, a tím i celého snímku. Dívat se například v reálném čase, jak Jakub přebíhá dlouhý most přes řeku, přeci jen zbytečně sráží tempo a rytmus událostí. A takových míst nalezneme povícero. Občas rušivě vyčnívá hudba skupiny Květy, jindy naopak výborně podtrhuje atmosféru.
Herecké výkony postav tohoto komorního dramatu jsou bez výhrad, Jindřich Skokan jako Jakub je vynikající a naprosto přesvědčivý.
Na poměry v českém filmu se v případě snímku Na krátko jedná o celkem zdařilé dílo se silným, byť dosti temným příběhem. Zaujme také, jak sugestivně dokázala Petra Souková vykreslit vztahy mezi lidmi.
6,5/10
JJ
Na krátko, ČR, 2018
žánr: drama
předloha: Petra Soukupová (kniha)
režie: Jakub Šmíd
scénář: Petra Soukupová
kamera: Vidu Gunaratna
hudba: Květy
hrají: Jindřich Skokan, Julia Issa, Petra Špalková, Marta Vančurová, Martin Finger
délka: 104 minut
Naposled jsme o českém filmu psali zde.