stále roste. Mnoho dětí, ale i dospělých by dron rádo vidělo jako letošní vánoční dárek. Také do pracovního a běžného života pronikají létající bezpilotní prostředky stále více. Hlídají objekty, kontrolují stav elektrického vedení nebo se s nimi experimentuje jako s prostředkem k doručování balíčků z e-shopů. V profesionální verzi bezpilotní prostředky vybavují armádu, policii i Integrovaný záchranný systém. Od příštího roku pak i v amatérském provozu budou platit nová pravidla pro létání s drony, například minimální věk pro piloty či povinnou registraci dronu.
Od 1. července 2020 nás čekají nová pravidla pro provoz bezpilotních prostředků po celé EU. Hlavní novinkou je nově minimální věk pro piloty dronů, který je stanoven na 16 let. Dalším novým pravidlem je povinná registrace bezpilotních prostředků či úspěšné složení online testu.
„Od příštího léta bude muset mít většina dronů také vlastní identifikační číslo, tedy jakousi obdobu SPZ pro automobily a motocykly. To se nebude týkat pouze dronů, které mají svou vzletovou hmotnost pod 250 gramů a zároveň nejsou schopni narazit do případné překážky s kinetickou energií větší než 80 joulů. Ostatní drony musí být v ČR registrovány na Úřadě pro civilní letectví,“ vysvětluje Andrej Hronec, ředitel společnosti Audiopro.
S drony do 250 gramů lze sice létat nad lidmi, neplatí to ale pro davy lidí. Drony také musí létat vždy na dohled pilota a maximálně do výšky 120 metrů nad zemí. V platnosti také zůstávají bezletové zóny stanovené jednotlivými členskými státy. Aktuálním faktem jsou nejednotná pravidla pro létání s drony v různých zemích. To je také jeden z důvodů, proč evropská legislativa tuto problematiku nově upravuje.
Létání ve veřejném zájmu – tedy při použití složkami armády, policie či záchranářů – získává pro provoz profesionálního bezpilotního prostředku výjimku. A to právě z důvodu veřejného zájmu, mnohem profesionálnější konstrukce a v neposlední řadě řízení školeným pilotem.
„Příkladem profesionálního zařízení je AtlasPro, bezpilotní prostředek prověřený ve velmi náročných klimatických a povětrnostních podmínkách. Tím se od konkurenčních prostředků – mnohdy opravdu jen hraček – velmi výrazně liší. Běžný dron totiž není schopen létat za deště a sněhu, často ani za mírného větru,“ uvádí Andrej Hronec a dodává: „Stejně jako u jakékoli jiné techniky platí také u dronů nutnost rozlišovat mezi výrobky a využitím pro zábavu a ke komerčním účelům. Nebo často pro rychlé nasazení profesionálního zařízení či celého systému při akci Integrovaného záchranného systému. Poměr cena – kvalita – výkon je pak nesrovnatelný.“
Pilot dronu se automaticky stává účastníkem letového provozu, musí se proto řídit jeho pravidly. A to i přesto, že je naopak povinnen se letovému provozu vyhnout. V praxi to například znamená, že se svým dronem nesmí létat ve výšce větší, než tři sta metrů nad zemí a v bezpečné vzdálenosti od letiště. Pilot dronu je povinnen mít svůj dron na dohled vizuálně. Prakticky se tím vyloučí sledovací funkce dronu. Je také přísně zakázáno létat nad shromážděním lidí.
Novinky v předpisech pro provoz dronů se bohužel nepříjemně dotknou i leteckých modelářů.