Domestik dokáže obětovat cyklistice úplně všechno

Roman se zotavuje

po úraze a doufá, že se dostane minimálně na dřívější výkonnostní úroveň. A protože je pro něho cyklistika vším, neváhá přinést jakoukoliv oběť. Dokonce pokládá na oltář i své manželství s Šarlotou (Tereza Hofová). I ta má svá trápení, ráda by například otěhotněla. Jejich vztah prochází čím dál náročnější zatěžkávací zkouškou. Roman (Jiří Konvalinka) je pravý domestik, ve sportu i v životě, jenže tak trochu naruby, pomáhá totiž jen sobě. Upsal by i duši ďáblu, což paradoxně v jistém smyslu v jednu chvíli skutečně učiní. 

Sledujeme, co musí Šarlota vydržet, a klademe si otázku, proč jí takové peklo stojí za to? Vždyť Roman se pohybuje už na hraně zdravého rozumu a zjevně hodlá jít ještě mnohem dál. Budeme překvapeni, co všechno je nakonec spojuje.

Jejich životy se neprotínají

Výrazové prostředky v tomto snímku nejsou využity tradičním způsobem. Nekonečně dlouhé statické záběry nechávají diváka v klidu a tichu přemýšlet nad vývojem událostí. Velmi výrazným prvkem je temná, dramatická hudba skupiny Vložte kočku, jejímž autorem je shodou okolností představitel Romana. Důležitou roli hraje výtvarná kompozice záběrů kamery, kde zcela obludné a surové postavení zaujímá kyslíkový stan uprostřed ložnice, ve kterém Roman nutí manželku spát společně s ním. Veškerý čas po celý den tráví Roman doma individuálním tréninkem.Šarlota se zase snaží svému tělu maximálně usnadnit otěhotnění. Každý pracuje na sobě.

Kdo je tu ve skutečnosti domestik?

Vlastně není na první pohled zřejmé, proč se film jmenuje Domestik. Jednak Roman je jeho přesným opakem, a pak také nejde o běžné slovo, pod kterým si každý vybaví správný význam. Že by jím nebyl Roman, ale Šarlota? Je naopak naprosto srozumitelné, že režisér Adam Sedlák se v příběhu svého celovečerního debutu snažil vytvořit houstnoucí, dusnou atmosféru, až na pokraj dýchatelna. Pro vztah dvou lidí se v tomto minimalistickém příběhu vyskytují natolik drsné a ošklivé situace, kvůli kterým už nemají cesty zpět. Oba si to uvědomí, ale je příliš pozdě cokoliv změnit. Ve filmu je však spousta záběrů, které svou nepřiměřenou délkou celkovému dojmu uškodily, a zafungují přesně opačně, než byl záměr. Působí občas nudně a napětí se velice rychle vytrácí.

Adam Sedlák je nepochybně nadějný, talentovaný tvůrce. Svůj díl na chybách nese kromě nedostatku zkušeností i fakt, že si sám napsal scénář a zároveň se ujal režie. Nedostatek odstupu v takovém případě neustojí často ani mnohem zkušenější filmaři. Každopádně přes uvedené výhrady je Sedlákův Domestik neobvyklý, zajímavý, byť obsahově dosti trýznivý film. Sebezničující drama dvou mladých lidí volajících o pomoc, které se jim nejen nedostává, ale ani nemůže, stojí určitě za vidění.

6,5/10

JJ

Poznámka: Pro zajímavost jsem si udělal malý průzkum a oslovil deset přátel s dotazem, jestli vědí, kdo nebo co je domestik. Až na jednoho, který se o sport celoživotně zajímá, nevěděl nikdo. Takže je otázka, jak moc takový název dokáže přilákat diváky k návštěvě kina.

Domestik, Česko, Slovensko, 2018
žánr: drama
režie: Adam Sedlák
scénář: Adam Sedlák
kamera: Dušan Husár
hudba: Vložte kočku
hrají: Tereza Hofová, Jiří Konvalinka, Miroslav Hanuš, Tomáš Bambušek
délka: 117 minut

Co všechno přesně v cyklistické hantýrce znamená výraz domestik, se můžete dočíst zde.

O zajímavém extrémním cyklistickém výkonu se dočtete tady.