Ukradená srpnová okupace ve filmu Krycí jméno Holec
Nešťastné srpnové události opět ožívají
v dramatickém snímku Krycí jméno Holec. Byl natočený podle autobiografické povídky Italská spojka nedávno zesnulého režiséra Jana Němce. Odehrává se v létě pohnutého roce 1968, v době okupace ČSSR vojsky Varšavské smlouvy. Mladému režisérovi Honzovi Davidovi (Kryštov Hádek) je vládnoucí komunistickou garniturou znemožněno natáčet filmy, a proto se rozhodne přihlásit svůj film na vlastní pěst do soutěže na filmový festival v Cannes. Naneštěstí právě ten rok se na protest rozhodli všichni významní světoví tvůrci festival bojkotovat, takže byl zrušen. Svoji křivdu těžko nese, a to se promítá do jeho vztahu s talentovanou herečkou Evou (Vica Kerekes). Žárlivé scény je vzdálí natolik, že se od něj odstěhuje. On si na protest domů nastěhuje dvě mladé obdivovatelky, se kterými si dekadentně užívá. Eva si začne románek s ředitelem rakouské televize. Jenže v té době nebylo nic tak jednoduché, jak by se dnes mohlo zdát, a do hry razantně vstupuje tehdy všemocná tajná policie, nebo-li STB. Honzovi se s nasazením vlastního života podaří natočit pouliční záběry okupace Prahy sovětskými vojsky a filmový materiál dostat za hranice. Tím zmařil pokusy ruské KGB zásadně zkreslit pro zbytek světa informace o tom, co se v Praze skutečně odehrálo. Děj se odehrává střídavě v Praze a ve Vídni.
Rozmanité herecké výkony
Eva Somerová, představovaná Vicou Kerekes, má ráda Honzu, ale jeho hysterické chování jí nakonec usnadní rozhodování, jestli si trochu nezakolaborovat s komunistickým režimem, alespoň na umělecké úrovni. Takřka přes noc by se stala slavná, hrála by v televizi i ve filmu, zkrátka čekala by jí zářná kariéra mladé, krásné, talentované herečky s vyhlídkou na práci v rakouské televizi. Mužskou část publika nepotěší, že Vica své ženské fyzické přednosti tentokrát nepředvádí tak okázale, jako dříve, v některých předchozích rolích. Postelové scény jsou jen naznačené, zkrátka odbyté. Zahrát milenku a nerozhodnou partnerku však nebylo pro Vicu nic těžkého, a tak svůj úkol zvládla na jedničku.
Podstatně méně přesvědčivý, až někdy nepochopitelný, je Kryštof Hádek v roli režiséra Honzy Davida. Jeho reakce v dialozích často nepůsobí vůbec smysluplně a uvěřitelně, škoda, že jím ještě umocněné, pubertálně hysterické výstupy měl už zřejmě do značné míry předepsáné scénářem, právě tím jeho postava ztrácí body u diváků. Zvlášť, když si na jeho místě představíme Jana Němce…
Naprosto bezvýhradně precizní jsou naopak výkony dvou dalších důležitých pánů. Úlisného, ničeho se neštítícího estébáka (David Novotný), a noblesního bonvivána, ředitele rakouské televize Helmuta Zilka (Johannes Zeiler), který Honzovi dočasně svede Evu. I on musí vybojovat své osobní dilema. Rovněž jde o skutečnou postavu (STB na něj vedla složku nazvanou Holec), později se stal starostou Vídně. Vzhledem k tomu, že film byl iniciován rakouskou stranou a režírovaný rakouským režisérem, je hlavním hrdinou právě Zilk, což vzhledem k obsahu filmu působí mírně řečeno vykolejeně. Skutečným hrdinou příběhu má pochopitelně být Jan Němec. Způsob morální rehabilitace Zilka v závěru po vzoru deus ex machina snad raději ani nehodnotit.
Okupace s jedním tankem ve filmu Krycí jméno Holec
Největší výhrady lze mít ke ztvárnění vojenské okupace, tvůrci ji ošidili až příliš, vytvořili spíš jen jakousi karikaturu. Přeci jen natočit invazi pěti armád akorát s jedním tankem a jedním hořícím autobusem na jinak prázdné ulici je poněkud trapné.
Kromě uvedených výhrad by býval mohl být snímek Krycí jméno Holec vcelku zdařilý. Vypráví o skutečných událostech, které Jan Němec zažil a popsal ve své povídce. Přestože se jedná o historický materiál, film je opět neuvěřitelně aktuální. Je každopádně velmi dobře, že vznikl – alespoň v takovéhle podobě. Ukáže dalším generacím, jak je důležité mít se na pozoru před zrůdnou komunistickou ideologií a rozpínavostí dnes již ne Sovětského svazu, ale Ruska. Jen hlavním hrdinou neměl být Helmut Zilk, nýbrž Jan Němec.
6/10
JJ
Krycí jméno Holec, (Deckname Holec, ČR/Rakousko, 2016
žánr: drama
režie: Franz Novotny
scénář: Franz Novotny, Alrun Fichtenbauer, Martin Leidenfrost
kamera: Robert Oberrainer
hudba: Ondřej Brzobohatý
hrají: Kryštof Hádek, Vica Kerekes, Johannes Zeiler, Ondřej Brzobohatý, David Novotný, Vilma Cibulková, Heribert Sasse, Michael Fuith, Jenovéfa Boková, Dana Marková, Jiří Vyorálek
délka: 98 minut
