Stroj na falešné zprávy na internetu – jak ho odhalit

Kyberzločinci zneužívají internet k šíření

propagandy a manipulaci veřejného mínění. Pod pojmem falešné zprávy si lidé většinou představí příspěvky na sociálních sítích s rádoby pravděpodobným, anebo zcela nepravděpodobným obsahem. Ačkoliv příspěvky sdílené na sociálních sítích jsou nejviditelnějším aspektem, zahrnuje falešné „zpravodajství“ mnohem víc než bombastické titulky článků na sociálních sítích.

Kybernetická propaganda

Společnost Trend Micro v roce 2016 správně předpověděla, že propaganda na internetu bude pro kyberzločince hlavní oblastí rozvoje. Podle této prognózy vytvořil nárůst penetrace internetu příležitost pro zainteresované strany, aby používali internet jako běžně dostupný nástroj na ovlivňování veřejného mínění různými směry. Dnes to víme díky Wikileaks a množství samozvaných falešných zpravodajských webových stránek. Falešné zprávy se mohou jevit jako novinka, ale nová je jenom platforma použitá k jejich šíření. Propaganda je tu už století a internet je jenom nejnovějším komunikačním prostředkem, který se zneužívá pro šíření klamů a dezinformací.

Pověst je důležitá

Reputace je pro organizace a jednotlivce v dnešním světě rozhodující. Naneštěstí nezáleží na tom, zda jsou informace pravdivé, nebo ne. Jakmile se informace dostanou ven, automaticky ovlivní názor široké veřejnosti. To dává falešným zprávám velkou sílu v politických i obchodních souvislostech, protože mohou výrazně ovlivnit pověst skupiny nebo organizace, která je terčem zpráv. Zažili jsme to v praxi – propagandistické internetové kampaně, zaměřené na ovlivnění veřejného mínění ve volbách v letech 2016 a 2017, nebo namířené proti Světové antidopingové agentuře (WADA) a dalším organizacím.

Co je to falešná informace

Nejnovější zpráva Trend Micro s názvem Fake News Machine (Stroj na falešné zprávy) přináší hloubkovou analýzu toho, jak funguje falešné zpravodajství a jak kyberzločinci využili obrovský růst v této oblasti. Výzkumníci Lion Gu, Vladimír Kropotov a Fjodor Jaročkin prozkoumali internetové trhy v různých zemích na povrchu i na úrovni deep webu, aby zjistili, jak se propagandistické internetové kampaně prodávají.

Falešná zpráva je podpora a propagace zpravodajských článků prostřednictvím sociálních sítí. Na rozdíl od placené reklamy jsou tyto články propagované tak, aby to vypadalo, že je šíří jiní uživatelé. Distribuované zprávy jsou navržené tak, aby ovlivňovaly nebo manipulovaly s názory uživatelů na určité téma s určitým cílem.

Falešné zpravodajství dnes stojí na třech pilířích – sociálních sítích, nástrojích a službách a motivaci, umožňující jeho šíření.

Trojúhelník falešných zpráv

Prvním požadavkem jsou nástroje na manipulaci a šíření zprávy v rámci příslušných sociálních sítí. Mnohé z nich se předávají v různých online komunitách po celém světě, a to jak v rámci, tak i mimo underground. K dispozici je široká škála nástrojů a služeb – některé poměrně jednoduché (placené lajky/fanoušek profilu atd.), jiné méně obvyklé. Některé služby slibují online průzkumy veřejného mínění, zatím, co další nutí majitele stránek odstranit vybrané zprávy.

Protože lidé tráví na sociálních sítích stále více času a používají je k získávání informací, nelze podceňovat jejich význam při šíření falešných zpráv. Na zasáhnutí cílové skupiny existují různé techniky, které spammeři využívají, aby přilákali pozornost čtenářů právě ke svým zprávám. Může jít o vytváření a popularizaci skupin na sociálních sítích, získávání falešných „fanoušků“, či diskreditaci vybraných novinářů a napadání jejich účtů na sociálních sítích.

Za propagandistickou kampaní se vždy skrývá otázka: proč? Motivací k šíření falešných zpráv může být touha po peněžním zisku prostřednictvím reklamy, cíle však mohou být i kriminální a politické. Bez ohledu na motiv je úspěch každé propagandistické kampaně v konečném důsledku založený na tom, nakolik ovlivní skutečný svět.

Jak se chránit

Vlády a sociální sítě se aktivně snaží zastavit šíření falešných zpráv. Političtí představitelé zvažují zavedení opatření na regulaci a potrestání webů, které publikují dezinformace. Na sociálních sítích přibudou funkce, které umožní uživatelům hlásit falešné zprávy, a přijímá se víc pracovníků na pomoc při odhalování a řešení těchto záležitostí.

Úspěšnost falešných zpráv začíná a končí u informovanosti, vzdělaní a inteligence uživatelů. Je potřeba poznat psychologii falešných zpráv, jak tyto informace fungují a jak jsou schopné přesvědčit lidi.

Jak identifikovat falešné zprávy

• Zvětšené titulky a clickbait

• Podezřelé domény webových stránek, které vylučují legitimní zpravodajská média

• Chyby v obsahu a podezřelý design webových stránek

• Očividně upravované fotografie a obrázky

• Chybějící údaje o čase zveřejnění (publishing timestamps)

• Chybějící informace o autorovi, zdrojích a použitých údajích

Celou studii o falešných zprávách a o tom, jak jsou spojené s nárůstem počítačové kriminality, najdete zde.