Švéd v žigulíku pojednává o absurdním světě nedaleko od nás

Švéd v žigulíku pojednává o absurdním světě nedaleko od nás

Automobilka Lada

měla kdysi, v sedmdesátých letech, ukázat celému světu zázraky sovětské ekonomiky. Ještě před několika lety tento mamutí závod nesmyslně zaměstnával mnoho desítek tisíc lidí a prodělával stovky miliard ročně, přestože skoro nic nevyráběl. Proto se akcionáři, jimiž jsou dnes z padesáti procent ruský stát a druhou polovinu vlastní Nissan s Renaultem, rozhodli situaci akutně řešit. Pozvali si zkušeného švédského manažera Bo Inge Anderssona, který už v Rusku vedl soukromou automobilku GAZ. O heroickém úkolu, jenž na sebe přijal, pojednává film Petra Horkého Švéd v žigulíku.

Když nastoupil, hromadila se na rozlehlém dvoře nedodělaná auta, nic nefungovalo, všichni kradli jak o život. Jednou se někdo opil a nepřivezl na linku blatníky, jindy se zaměstnancům nechtělo pracovat a hráli šachy. Kdo nikdy v této zemi nebyl, neuvěří, že se Rusko nenachází na jiné planetě.

Za tři roky svého působení Andersson propustil dvacet tisíc nepotřebných zaměstnanců, rozjel výrobu nového modelu Lada Vesta, a byl by ve svém úspěšném tažení ruskou ekonomikou pokračoval, kdyby ho z ničeho nic akcionáři neodvolali.

Švéd v žigulíku to měl těžké

Dokument odhaluje především absurditu ruské společnosti. Nikomu se nechce pracovat, všude jen bombastické, prázdné fráze, házení klacků pod nohy, diletantismus, alkohol, okázalé přehlídky, opuštěná rekreační sídla. AvtoVAZu patřila dokonce i výletní loď, což nikdo už ani nevěděl, Andersson ji objevil náhodou. Na ni léta chodila do zaměstnání parta lidí, která sice neměla vůbec nic na práci, ale brala výplatu. A tak v podstatě vypadal celý výrobní závod. Mimochodem, nejen tento.

Mentalita ruského mužika nezklamala

Natáčení začalo ještě v době, kdy Andersson seděl v čele automobilky, a teprve sám život se postaral o poměrně rušný vývoj událostí. Andersson ve svém náročném úkolu obstál, a mohl i daleko lépe, kdyby ho nepodrazili ti, kdož si ho pozvali. Jenže na hrdého Rusa bylo příliš, aby jim rozkazoval imperialista, navíc je i vyhazoval ve velkém z práce. Andersson navíc nebyl stratég, s lidmi se příliš nemazal.

Snímek Petra Horkého vznikal zhruba tři roky a vypovídá o setkání velkých plánů s malomyslností a absurditou. Pojednává o zajímavém, neotřelém, aktuálním tématu a určitě stojí za vidění.

7/10

JJ

Švéd v žigulíku, Česko, 2017

žánr: dokumentární

režie: Petr Horký

scénář: Petr Horký

kamera: Milan Bureš

délka: 64 minut

Další příspěvky
Last and First Men – film, jakých jste nejspíš mnoho neviděli
Last and First Men – film, jakých jste nejspíš mnoho neviděli
První překvapení způsobí zjištění, že snímek Last and First Men se odehrává nečekaně zcela bez herců. Tedy bez herců viditelných....
Marco přichází s pátým případem dánského oddělení Q
Marco přichází s pátým případem dánského oddělení Q
Čtrnáctiletý Marco je dopaden policií na  dánských hranicích ve vlaku z České republiky. Jak se dostal k pasu pohřešovaného státního...
Svéráz českého rybolovu je naprostým fiaskem režisérky
Svéráz českého rybolovu je naprostým fiaskem režisérky
Parta šesti českých rybářů vyráží na dalekou cestu za rybami do Norska. Spojuje je dlouholeté přátelství a touha po mužském...